Představte si, že máte ve své sbírce jeden z nejstarších předmětů, který existuje v celé sluneční soustavě. Kámen, který pamatuje vznik naší sluneční soustavy. Celou tu dobu putoval vesmírem, urazil nepředstavitelnou vzdálenost, aby nakonec skončil ve vaší vitrínce. Není to krásné zakončení pouti, který trvala miliardy let?
Chondrity vznikly přesně před 4,56 miliardami let, několik milionů let po zrodu sluneční soustavy, a řadí se tak mezi nejstarší známý materiál ve sluneční soustavě. Za celou dobu své existence neprošly žádnou změnou, a právě díky nim si tak můžeme představit, z jakého materiálu se tvořily planety. Včetně té naší.
Chondrity jsou sice nejběžnějšími z meteoritů, které na Zemi nalézáme, každý kousek je však jiný. Poslední část jeho pouti byla totiž ta nejkrušnější a při průletu atmosférou došlo na jeho povrchu k mnoha změnám, díky kterým zároveň poznáte, že kámen je skutečně mimozemského původu.
Jak pouhým okem poznat chondrit?
Prvním důkazem mimozemského původu je jeho tmavá kůra. Ta vznikla natavením povrchu meteoritu při průletu atmosférou naší planety. Je zároveň dokladem toho, jak dokonalou ochranou Země disponuje a jak náročná je díky ní cesta meteoritů až na její povrch.
Druhým důkazem jsou takzvané regmaglypty.Regmaglypty jsou prohlubně vyryté do povrchu meteoritu a mají charakteristický tvar, který připomíná otisky palce. Tyto otisky vznikají během průletu meteoritu atmosférou Země, kdy dochází k extrémnímu zahřátí povrchu meteoritu vlivem tření s atmosférickým vzduchem a turbulentnímu proudění horkého vzduchu. Tento proces způsobuje, že materiál meteoritu na povrchu taje a vytváří charakteristické prohlubně a rýhy. Regmaglypty mohou poskytovat také důležité údaje o trajektorii a povrchové povaze meteoritu.
