Libyjské sklo: Geologická záhada z pradávné minulosti
Před přibližně 28,5 miliony lety, v období třetihor, došlo v libyjské poušti k jedné z nejpozoruhodnějších geologických událostí. Obrovský meteorit, jehož průměr dosahoval 1 až 1,5 kilometru, dopadl na Zemi a způsobil explozi o neuvěřitelné síle. Teplota při nárazu překročila 1700 °C, což bylo dostatečné k tomu, aby roztavila okolní písek a vytvořila unikátní přírodní sklo, které dnes nazýváme libyjským sklem (LDG – Libyan Desert Glass). Tento záhadný materiál, známý svou vysokou čistotou a zvláštní barvou, se stal jedním z nejzajímavějších geologických nálezů na světě.
Libyjské sklo má obvykle žlutou nebo mírně nazelenalou barvu, a vyskytuje se v různých velikostech – od drobných kousků o hmotnosti několika gramů až po masivní kusy o váze až 30 kilogramů. Jeho původ byl dlouho záhadou. První zmínky o něm se objevily až v roce 1932, kdy ho poprvé podrobněji popsal P. A. Clayton a Leonard James Spencer. Archeologické nálezy však ukázaly, že tento materiál byl známý už ve starém Egyptě. Nejznámějším příkladem jeho použití je náhrdelník faraona Tutanchamona, kde byly skleněné skarabey vyrobené právě z libyjského skla. Tento objev vzbudil obrovský zájem o tento materiál a jeho historické využití.
Zatímco dříve existovaly různé teorie o původu libyjského skla, moderní vědecký výzkum přinesl dvě hlavní hypotézy. První tvrdí, že sklo vzniklo během vzdušného výbuchu meteoroidu, který se v atmosféře roztrhl, přičemž vytvořil žhavé částice, jež se rozptýlily po povrchu. Druhá teorie, která se zdá být dnes pravděpodobnější, hovoří o tom, že libyjské sklo vzniklo přímo nárazem meteoritu na povrch Země. Tento náraz by vyžadoval obrovský tlak, který by mohl vytvořit sklo s unikátními fyzikálními vlastnostmi.
Geologové z Německa, Egypta a Maroka, kteří zkoumali libyjské sklo pod mikroskopem, objevili v jeho složení čtyři různé formy zirkonia. Dvě z nich, známé jako kubické zirkonii a raritní ortho-II, jsou důkazem extrémních podmínek, které vznikly při nárazu meteoritu. Kubická zirkonie vzniká při vysokých teplotách, což by odpovídalo vzdušnému výbuchu, zatímco ortho-II vyžaduje jak vysoké teploty, tak vysoký tlak – podmínky, které by vznikly právě při přímém nárazu meteoritu.
Místo, kde meteorit zasáhl Zemi a vytvořil obrovský kráter, je stále neznámé. Přesto se geologům podařilo identifikovat oblasti v Libyi, kde se nachází velké množství libyjského skla. Nejbližší meteorické krátery v této oblasti, o průměru 2 a 18 km, jsou příliš malé na to, aby byly zdrojem tohoto skla. To naznačuje, že existuje větší, zatím neobjevený kráter, který by mohl být „mateřským“ místem pro vznik libyjského skla.
Libyjské sklo je nejen fascinujícím geologickým jevem, ale také cenným důkazem o silách, které formovaly naši planetu. Ať už pochází odkudkoli, jeho jedinečné vlastnosti a historický význam ho činí cenným objektivem pro vědecký výzkum i pro studium lidských dějin.